kruhy pod očima

rodíš se z popela svých starých já
v noci budíš  se slastí
brodíš se vodou očistnou
smýváš ze sebe své strasti

a hříchy hluboko pod zem
pod hlínu na níž uleháš
vzpomínky víří ti hlavou
ze spánku procitáš

s ranními paprsky vznášíš se tam 
kde ptáci svůj svět mají
a oni motají ti hlavu svým zpěvem

neposloucháš ? neslyšíš ? 

s nádechem

v otevřených očích točí se ti celý svět
odsuď již není cesty zpět
vlak ujel
tak tady zůstaň
napořád

píská ti v uších ?
to proto, že správně neposloucháš
co se ti snaží říct

Sammr 16

Občas bych chtěla, aby začlo pršet.
A uz nikdy nepřestalo.
Aby všechno zaplavila voda.
A žádný bůh by nám nepomohl,
protože žádného nemáme.
Zbylo by nám jenom postavit si vory z petlahvi.
Nebo se naučit létat.
A nebo umřít.

Mám žízeň a je mi vedro.