Deti slunce?

"Je mi vedro, asi mam horkou kuzi. Nevadi ti to?"
"Ne. Nevadi." Rekla a pritiskla se bliz. Ji byla naopak zima.
"Je to jako kdyby si spolk slunce." Zaseptala z polospanku.
"Nepamatuju se ze bych ho polykal, spis uz jsem se s nim narodil.
Mam slunce v sobe, jsem vlastne takove slunecni dite."
Ona ho slysela, ale uz byla moc unavena na to odpovedet.
On ji dal pusu na celo, citil jeji chlad, pritiskl ji jeste o kousek bliz a spokojene zavrel oci.

V městě, kde zemřel Marcus Aurelius

''V životě člověka, je jeho čas jen okamžik, jeho bytí neustálá změna, jeho mysl matné blikátko, jeho tělo kořist červů, jeho duch neklidný vír, jeho osud temný a sláva pochybná. Krátce, vše, co jest tělo, je plynoucí voda, a vše, co jest jeho duše, jen sny a páry.''



Vídeň, město co zemřelo a vstalo z mrtvých.

+/-

Když zahodíš jistoty,
když zahodíš přátele,
ty které tě milují,  
když zahodíš hodnoty a morálku.

Když zahodíš sám sebe,
                                                           můžeš znovu vstát.


Pokud najdeš tu sílu vstát,
vstaneš jako svobodný.


Vstaneš a nikdo tě už nikdy nesrazí dolů.



oklamat sama sebe znamená zvítěžit


mé tělo nepřijímá laciné kovy

napsala bych vaše jména, ale nedokážu si vzpomenout
sleepi' beauties 

po nocích se touláme
hledáme záře slunce
ikdyž nad hlavou svítí hvězdy
není to přirozená cesta
ale je to felix felicis





Praha září míň když tu nejsi


milovaná Eva
od Karolíny Soukupové



 

Vidělas někdy dřevo ?


procházeli jsme úzkými uličkami přeplněné noční Prahy a já začala mít strach, cítila jsem se ztracená a sama v celým vesmíru a vesmír proti mě a všecno se měnilo, mozek mi přestával formovat to co přijímám smyslama, a ukazoval mi věci tak jak jsou, proudící energie, prostor kolem nás, vibrace 

schody Petřínu se změnily na vysokou pyramidu, kterou jsem musela seběhnout, křečovitě držící se abych stihla tu velikou ohnivou koule plné zářící energie, která se valila městem nejméně miliony hodin -tramvaj- a najednou můj tep se zpomaloval, už nehrozilo smrtelné nebezpečí

každý zvuk rozvlnil vybrace vzorů, všechny vzory neznámě známé

zavírám oči a propadám se do hlubin sama sebe


21. června 
-SLUNOVRAT-
žádnej LSDhlad
 

''asi chápu 
smysl všeho
ale teď tápu''

 

zavři oči a nech se unášet





Chee-Chee

šla jsem, ale já jsem nešla
stála jsem na místě
a vše kolem mě se pohybovalo 

čas na psaní, chuť na pivo

popsané stránky jsou plné slov beze smyslu
ink/goust se vpíjí do papíru 

zapomenout na slovo zapomenout

 vyfotila: Tereza Füsterová
 
chtěla bych jednou prožít den, kterej začne, až řeknu, že začne
a skončí až tehdy, až moje víčka znemožní hledět na svět
hledět pak budou tam, kde to neznám
dobré pití a jídlo, úsměv, srdce na dlani a dlaň na milovaným člověku
člověk ve světě a svět v jednom slově
který je jedna vteřina
jedna vteřina, celá věčnost
včera není, dnes je dnes, ale zítra je nový dnes
a z některýho dalšího dnes udělám krásný den
Kiki nemáš zvracet ?
Chtěla bych se smát až do konce světa a ještě dýl, kdy se vesmír přestane rozpínat a smrští se a vybuchne na miliony malých kousků a v tom nic bude znít jen můj smích.
Včera jsem byla sama doma sjetá a smála jsem se a nemohla přestat, přišlo mi to tak přirozený.
Kikiss + ELiss   

Splynutí.

Každé ráno si čistím zuby jiným způsobem.

Každý den měním rozhodnutí.

Žiji okamžikem,
minulost mě tíží a budoucnost svazuje.

Ale minulost nás tvoří a budoucnost posunuje.

Bojím se, že zapomenu, že zapomenu kdo jsem.
Bojím se že udělám chybu, že to jednou nevyjde.

Bojím se, že ublížím sobě, ale ještě víc se bojím ublížit jiným.

Nechci se bát.
Nechci přemýšlet.
Chci žít.

Tady a teď.

Na cestě.

Sama.
















Sebekázeň: nulová

Mia


 



Analog II


 Elizabeth, Kikiss, Mia

 Oliver a Patrik, lol, ukradli jsme jim vino, ale ne ja

 Lazarská, ale stejně nejčernější je: Krymská, příští zastávka- Ruská

 Matěj, převlečený za TO slunce, které nám všem ozařuje životy
které nám proudí žilami
a dává nám smysl žít

 Mia, Kikiss, Elizabeth



oh god why




Někdy si přeju, abych ztratila řeč, protože říkám fakt hrozný sračky
s mýma vyjadřovacíma schopnostma pár dní po párty mi stejně nikdo nerozumí 
 
hrozně deep myšlenky
a ta fotka se k tomu třeba mega hodí, protože je to selfíčko v podprsence u zrcadla, lol, jsem fakt cool

Někdo nám vyměnil vodu za LSD

I s tim papírem?

Jo, to už je prostě jen taková tečka, takovej ten pocit: ha, teď budu naaadherně sjetej.

Doufám, že náááádherně.

Škoda že se LSD nedá šňupat.

Fuj

Voda?

Voda

Někdo nám vyměnil vodu za LSD, co teď mám pít ?!

Odpověz, odpověz mi na všechno.

Ja přeci dokážu všechno.

Vubec nevim, čím hejbe vítr a čím moje hlava

Ale když si na to vzpomenu, tak to bolí

Kolem mě se rozprostírá vzduchoprázdno

Jsem sjetej.

Elizabethiničičičienka 


V ŽIVOTĚ MÁME TOLIK MOŽNOSTÍ A TY SIS ZROVNA VYBRAL TUHLE CESTU
SNAŽÍŠ SE MĚ ZMÁST, ALE NEJDE TI TO
RUCE JSOU NEJZÁBAVNĚJŠÍ ČÁST TĚLA
mění se a s nima celý svět
(LSDhlad)
 
foto by stativ, co jsem našla vedle popelnic, což je moje druhá nejoblíbenější činost- hledat zajímavý věci na sídlišti u popelnic, minulej tejden tam byl igelitovej sáček plnej rohlíků, škoda že rohlíky nejim (smutnej smajlík)

kýčovitý kytky



  
 

Chee-Chee °°°°;;;;°;




Kalimnos





 opúncie

  


 Poppy + los/las gatos

ostrov Kalimnos, Řecko
Roman Chládek
květen 2014

Analogg-g

 
 kostel sv. Ignáce z Loyoly
 Elizabeth, náplavka
Roman Chládek, susšky 2014

 Fudgi, náplavka 5.6.



 Fudgi, 5.6.
 Franta, 5.6.

Tadeáš R.


Konečně dělám něco co mě baví a nemám výčitky svědomí, že mrhám časem
Mohla bych být nadosmrti zavřená v téhle 6x6 kostce a už nikdy nevyjít na denní světlo

holly





Chee.chee

Save me god, lol 

3:58AM


3:58 AM
zastávka Dejvická

rozednívá se, aburdně čekáme na vyhrocení na letišti, hlavně když tu ani Mia není
sedíme na zastávce a čekáme na první paprksy slunce (toho z oblohy)
ještě pár hodin a naše životy se změní

10th June


fotografie je jeden ze skvělých způsobů, jak se vyrovnat s vizuální přesyceností tohohle světa. Jde o prezentaci klidných frekvencí uprostřed někdy nerozpoznatelné, drtivé kakofonie zvuků. A jak se hlasitost točí doprava a takřka celý svět už je vizuálně zmapován – každý den na Instagram přibyde 55 milionů nových obrázků

 Bez nich by celá ta přesycenost vlastně nic neznamenala.


9th June


Vzpomínám
Vytahuji na povrch vzpomínky ukryté hluboko hluboko zapomenuté
Jeho pohled.. jako by se v lesku jeho očí odrážela temnota jeho duše, určuje pro mě celý vesmír je obsažen v jeho očích 
A přesto .. mě děsí ! Samotný pohled stává se utrpením, stává se noční můrou každým okamžikem
Víc a víc

Konzum

 Chee-Chee


Když zavřu oči, cítím cizí pohled
v místnosti jsem ale sama 
?????

JK


je čas, do ruky vzít bibli
vzhlédnout k nebi
otevřít svou mysl a zasvětit své tělo
vyválet se v medu a v sudu peří a skákat na trampolíně, 
předstírat, že jsi anděl
předstírat, že jsi ten pravý, ten vyvolený, mesijáš i prorok
šarlatánské kouzla ani žvýkačková bublina co praskne ti, na rty se ti nepřilepí 
změnit svět od základů, umřít strašlivou smrtí a nechat umírat miliony lidí 
sám hřešíš nejvíce ze všech


co dělají Fudgiho boty v 5:03AM ?


Pokřivený obličeje a zděšený výrazy, nevim jestli Praha sama  je tak vyděšená, nebo to vychází ze mě
Celý můj život je klišé
Všichni se tváří, jako by bylo vše v pořádku, ale ono NIC není v pořádku
všechno přestává mít smysl
všechno se hroutí
nikdo to nevnímá
nikdo se nekouká
nikdo se nestará
není ani kdo by se staral
padáme
padáme h l u b o k o

8th June


daleko, 
tam kde by nikdo nenašel
a ani nehledal